AUKCE HŘÍBAT V ČR? REÁLNÁ ŠANCE PRO CHOVATELE, NEBO STÁLE HUDBA BUDOUCNOSTI?
Náš nedávný článek analyzující cenové trendy na aukcích hříbat vyvolal v české chovatelské komunitě poměrně silný ohlas. Spolu s ním přišla samozřejmě otázka: Proč u nás aukce hříbat nefungují? Předně je nutné podotknout, že historické pokusy o aukce v tuzemsku byly, ale narazily na nezájem a celkově nepříliš přesvědčivé výsledky. Dnešní doba ovšem nabízí mnohem větší možnosti propagace než dříve. Pojďme se tedy společně podívat na faktory, které případnou realizaci aukcí hříbat v České republice limitují a ovlivňují.

MODERNÍ MARKETING JE ZÁKLAD
V současné době máme v rukou nástroje, o kterých se chovatelům dříve jen snilo. Cílená propagace na sociálních sítích, profesionální video záznamy a fotografie hříbat jsou již standardem. Přidejme k tomu odborné průvodní slovo shrnující kvalitu původu hříběte a rodiny a máme hotovo. Ale marketing sám o sobě úspěšnou aukci nedělá.
Nezastupitelnou roli hraje organizační zajištění a definice cílové skupiny. Bez vyřešení klíčových otázek, jako jsou reálná kupní síla, přilákání zahraničních kupujících, transparentní stanovení minimálních cen a pojištění rizik to prostě nejde.
KUPNÍ SÍLA A POTŘEBNÁ ZAHRANIČNÍ KLIENTELA
Zásadním bodem chovatelské reality zůstává aktuální kupní síla. Existuje v ČR dostatečný zájem a kapitál pro koupi nadějných kvalitních hříbat přímo na aukcích? Aby dávala účast na aukci pro chovatele smysl, musí se mu logicky ekonomicky vyplatit. Tedy pokrýt veškeré náklady a přinést peníze navíc pro další rozvoj chovu. Zásadní je tak stanovení minimální prodejní ceny, která není pro chovatele ztrátová, ale zároveň reflektuje realitu trhu. Nalezení tohoto cenového optima představuje výzvu, do které navíc promlouvají i nutné dražební poplatky.
Pro úspěch takové aukce by tedy bylo se nutné zaměřit i na zahraniční klientelu. Dokázat přilákat kupující ze sousedních i vzdálenějších zemí, aby se zvedl dosah českého chovu. Tím by se logicky zvýšil i počet českých koní v zahraničním sportu a chovu. Do takové aukce lze ale nabídnout výhradně hříbata nejvyšších kvalit. Protože šance na první dojem je jen jedna a jakmile si uděláte špatné jméno, velmi těžko se jej zbavujete.
Prodej českých koní do zahraničí (včetně USA) dnes úspěšně funguje a víme tedy, že zájem je (o jezdecké koně).
POJIŠTĚNÍ – JISTOTA PRO KUPUJÍCÍ I PRODÁVAJÍCÍ
Důvěra v aukce je v zahraničí postavena také na eliminaci rizik pro obě strany díky specializovanému pojištění. Při pohledu např. na hannoverský model zjistíme, že sazba pojistného činí 1,25 % z konečné aukční ceny (včetně dražebních poplatků a DPH). Pojištění pokrývá dobu 6 měsíců po ukončení aukce a garantuje výplatu 80 % hodnoty koně (do limitu 25 000 euro) v případě jeho úhynu nebo nutného utracení z důvodu nemoci nebo úrazu. Pokrývá také přepravu v rámci do domova prvního kupujícího v rámci Evropy. Administraci zajišťuje Hannoverský svaz. Navíc je možnost pojistku prodloužit.
Právě tyto kroky vedou ke zvýšení důvěryhodnosti akce a snižují obavy prodávajících i kupujících.
FORMÁT AUKCE: ONLINE NEBO NE?
Vzhledem k tomu, že u nás aukce nemají velkou tradici, budou tuzemští kupující pravděpodobně více důvěřovat aukci na místě, kde mohou osobně posoudit exteriér, pohyb a temperament hříběte (a jeho matky). Aukce na místě tak sice přináší více důvěry, ale také obrovskou organizační zátěž spojenou se zajištěním areálu, ustájení, personálu, moderátora schopného podat odborný výklad k původu i navnadit publikum a konec konců i licitátora.
Oproti tomu model online aukce drtivou většinu těchto negativ eliminuje. Navíc představuje minimální riziko a stres pro hříbata a jejich matky – nemusí absolvovat nutnou cestu. Navíc má online aukce nesrovnatelně větší mezinárodní dosah.
Otázkou zůstává, jaká varianta je pro český trh lepší. Mířit i na zahraniční zájemce a doufat, že i čeští kupující se přizpůsobí? Nebo neriskovat a jít na jistotu, ovšem s menším dosahem?
SVAZOVÁ PRESTIŽ NEBO MOŽNÉ SPOJENÍ SIL ČT A CS?
V zahraničí je běžnou praxí, že aukce probíhají pod křídly konkrétních plemenných knih (tzv. svazové aukce), nebo se jedná o vysoce prestižní soukromé akce. Svazová aukce dodává události punc důvěry, neboť plemenná kniha garantuje kvalitu a provádí přísnou selekci. Dává přeci všanc svou pověst. Logickým krokem by tak mohl být například automatický postup nejlepších hříbat z oblastních přehlídek na aukci, čímž by se navíc propojilo finále šampionátu hříbat se samotným prodejem. Přineslo by to tolik potřebnou diváckou atraktivitu. Protože buďme upřímní – divácká návštěvnost čistě chovatelských akcí v posledních letech není nijak oslnivá.
Tady ale narážíme na specifika českého chovu a také počty narozených hříbat, které jsou oproti zahraničí nižší. Je tu tedy užší základna, ze které je možné vybírat ty nejlepší.
Nabízí se myšlenka, aby dvě největší plemenné knihy v ČR, tedy PK českého teplokrevníka (ČT) a českého sportovního koně (CS), spojily své síly a uspořádaly aukci společně. Je to ale organizačně a "politicky" průchodné ("Dva rody, stejné staroslavné oba...")? Pokud by oba svazy dokázaly najít společnou řeč, akce by získala mnohem větší prestiž, a především potřebnou větší základnu kvalitních hříbat.
A nesmíme zapomenout na řadu českých chovatelů, jejichž hříbata patří pod zahraniční plemenné knih. I zde je velký potenciál.
DALŠÍ LOGICKÝ KROK: AUKCE CHOVNÝCH KLISEN
Problematika je to široká a zahrnuje spoustu dalších kroků pro úspěšné uspořádání takové akce. Ale aukce představují v dnešní době pro české chovatele jednu z reálných cest, jak svá hříbata prodávat nejen v ČR, ale i zahraničí. Navíc je to i způsob, jak dát světu o českém chovu vědět a na trhu ovládaném velkými hráči se také začít prosazovat.
Pokud by se podařilo systém nastartovat, bylo by logickým krokem připojit případně k aukci i možnost elitní dražby chovných klisen (optimálně březích).
Je podle vás český trh na aukce hříbat připraven? Byli byste ochotni nabídnout svá nejlepší hříbata? A jaká je z vašeho pohledu optimální a minimální cenová hladina, která by reflektovala dnešní chovatelské náklady?